Jak je důležitý vedoucí gól!
Od deseti fotbálek, potom párek a limonáda a sledování prcků z Tempa a Sparty, jak mezi sebou válčí, tento způsob trávení nedělního dopoledne zdá se mi šťastným.
Možných názvů článků mě napadlo nespočet, například „S Kučisem se vyhrává“, nebo „Radku, Brouk hledá!“...
V 9:50 jsem na hřišti byl sám s Honzou Řeřichem, který četl SMSku psanou Zbýšou v 7 hodin ráno, že nedorazí. Na hřišti se rozcvičovalo asi osm hráčů soupeře, na pohled mladých a běhavých. Za pět minut celá přišel Sůša s Vácou a Kuba Neburka, s tím že Mák je v šatně. Koublík na obou telefonech nedostupný, oblékl jsem se tedy do brankářského, když v celou dorazil Koublík a prohlásil, že do pole rozhodně nejde, a vzal si rukavice. Ještě jsem si před zápasem říkali, že to bude těžké, když není Pif ani Radek, a chystali se na příděl. A vepředu nebude nikdo kňourat, vždyť Viky taky nebude.
První šance zápasu patřila soupeři, ale Koublík dobře zasáhl, a poté už se obran a zformovala a bezradného soupeře k ničemu nepouštěla. Naopak asi po deseti minutách se z rohu před bránou prosadil Kuba Neburka a když navíc chvíli nato sklepnul za brankáře pěkný křížný pas od Honzy, nevypadalo to vůbec zle. Naplno se ukázalo, jak je důležitý vedoucí gól – my jsme mohli v klidu bránit od půlky a čekat, co soupeř vymyslí, navíc čas hrál pro nás. Karcinogenní byli na malém hřišti bezradný a na naší těsnou obranu nedokázali vymyslet vůbec nic, navíc si nevěděli rady s napadáním naší rozehrávky, kdy jsme si vzadu přihrávali s Koublíkem a dá se říct hráli v šesti. Nám stačilo střádat vteřinky a dlouhotrvající rozehrávkou přes Koublíka uspat soupeře a případně se pokusit překvapit kolmou přihrávkou nebo střelou. Nečekaný výsledek přinesla první Koublíkova střela z půlky, kdy Kuba stínil a nejistý brankář soupeře míč neudržel – 3:0.
Ve druhé půli už za zmínku stojí, kromě gólu Honzy, kdy si první střelou narazil o brankáře a druhou dával do prázdné, akorát pět šest neproměněných šancí, naopak Karcinogenní se ke své jediné gólové šanci dostali až v posledních vteřinách, když po rozehraném trestném kopu stříleli z vápna do břevna a následnou střelu kryl Koublík.
Zápas byl zvládnutý velmi dobře takticky (podobně jako s Kaprem minulý týden), navíc v obranné fázi jsme udělali minimum chyb a dva body jsme si rozhodně zasloužili. Nutno ovšem dodat, že pokud by soupeř proměnil svojí šanci a vstřelil vedoucí gól, zápas se mohl vyvíjet obráceně podle totožného scénaře.
Na závěr jedna otázka – Kdo je to Pif? To je ten, co přes něj šly dva góly s Botičem! Jo, aha, a ten ještě jako bude hrát?...